Barevná hloubka

• Barevná hloubka (též bitová hloubka) určuje počet bitů použitých k definici barvy pro každý pixel u rastrové grafiky.
• Větší barevná hloubka znamená, že výsledný obraz může využívat větší škálu různých barev, avšak též znamená i větší náročnost na úložný prostor.
• Nejpoužívanější barevnou hloubkou je 24 bitů (tzv. TrueColor), což představuje až 16,7 mil. možných barev.
• U jednodušší grafiky se používá hloubka 8 bitů (maximálně 256 barev) nebo 16 bitů (tzv. HighColor, přes 65 tisíc barev).
• Naopak u nejkvalitnější grafiky se používá hloubka 32 bitů (4,3 mld. barev) nebo 48 bitů (přes 280 biliónů barev).

Příklad: Máme-li rastrový obrázek o šířce 1600 pixelů a výšce 1200 pixelů, zabere při 8bitové hloubce 1 bajt na každý pixel (8 bitů = 1 bajt), což je výsledných 1,92 MB (1600 × 1200 × 1). Naopak při použití 24bitové hloubce bude každý pixel potřebovat 3 bajty (24 bitů = 3 bajty), což ve výsledku znamená celkem už 5,76 MB (1600 × 1200 × 3). Při použití nejvyšší barevné hloubky 48 bitů je to celkem 11,52 MB.

Srovnání kvality obrázku při použití různých barevných hloubek (2 bity až 24 bitů)

Obr. 1: 1bitová hloubka (2 barvy)	Obr. 2: 2bitová hloubka (4 barvy)
Obr. 3: 4bitová hloubka (16 barev)	Obr. 4: 8bitová hloubka (256 odstínech šedi)
Obr. 5: 8bitová hloubka (256 barev)	Obr. 6: 24bitová hloubka (16 777 216 barev)

Rozlišení DPI

• Rozlišení DPI je vlastnost, která určuje hustotu obrazových bodů - pixelů (zde pojmenovaných dots) na jeden palec (inch = 2,54 cm) - Dots per Inch (DPI).
• Jinými slovy říká, kolik pixelů se má vykreslit na jeden palec.
• Hodnota DPI se používá zejména při převodu z vektorové do rastrové grafiky, přípravě tisku nebo při skenování.
• Obecně platí, čím je DPI větší, tím je obrázek kvalitnější - jemnější, avšak náročnější na úložný prostor.
• Při tisku to však platí obráceně, čím je DPI větší, tím je vytištěný obrázek kvalitnější, avšak rozměrově menší.
• V profesionální grafice se používá rozlišení 300 až 600 DPI. Pro tisk na inkoustové či laserové tiskárně postačí rozlišení 150 DPI, v případě webové grafiky (potřeba malé paměťové náročnosti) je dostačující rozlišení 75 nebo 96 DPI.

Příklad: Máme-li opět obrázek se šířkou 1600 pixelů a výškou 1200 pixelů a chceme jej vytisknout v nejpoužívanějším rozlišení 300 DPI. Vytištěný obrázek bude mít šířku 1600 ÷ 300 = 5,33 in = 13,54 cm a výšku 1200 ÷ 300 = 4 in = 10,16 cm. Pokud stejný obrázek vytiskneme v polovičním rozlišení 150 DPI, bude vytištěný obrázek sice větší (27,1 cm × 20,3 cm) ale méně kvalitní.

Komprese

• Při používání kvalitní počítačové grafiky (vyšší barevná hloubka a vyšší rozlišení DPI) rostou nároky na úložný prostor.
• Proto vznikl požadavek na tzv. kompresi, což je metoda zmenšování objemu dat při zachování kvality původního obrázku.
• Komprese vychází z principu, že v každém obrázku se opakovaně objevují pixely, které mají definovanou stejnou barvu, a proto není nutné pro každý pixel znovu definovat stejnou barvu.

Rozlišují se základní dva druhy komprese:

• Ztrátová - je nejvíce využiváná komprese, která vynechá méně důležitá obrazová data. Tato komprese dokáže výrazně zmenšit datovou velikost souboru, avšak za cenu nenávratného snížení kvality, které může být na první pohled patrné.
• Bezztrátová - komprese, která nemá až takový vliv na kvalitu, ale za cenu malé úspory úložného prostoru.

Ukázka ztrátové komprese

Obr. 7: Nízký stupeň komprese (80% kvalita)	Obr. 8: Vysoký stupeň komprese (20% kvalita)

Průhlednost (alfa kanál)

• Průhlednost je vlastnost obrázku umožňující zobrazit pozadí pod obrázkem.
• Průhlednost se nastavuje přidáním tzv. alfa kanálu, který určuje, zda je daná barva průhledná či nikoliv.
• Barev s přidaným alfa kanálem může být více.
• Průhlednosti se využívá zejména při tvorbě webové grafiky.

Grafické formáty

V praxi se můžeme setkat s velkým množstvím grafických formátů (typů souborů) jak rastrových, tak vektorových.

Nejznámější rastrové grafické formáty

JPEG

• Nejpoužívanější formát (fotografie, grafika na internetu), který nabízí ztrátovou kompresi pro zmenšení výsledné datové velikosti (až 90% původní datové velikosti), avšak neumí pracovat s průhledností.

GIF

• Formát určený pro jednoduchou webovou grafiku, který naopak umí průhlednost, používá ztrátovou kompresi, avšak podporuje jen 8bitovou barevnou hloubku (max. 256 barev).

PNG

• Nástupce formátu GIF, který podporuje 24bitovou hloubku, vylepšenou průhlednost.

TIFF

• Formát pro profesionální grafiku využívající bezztrátovou kompresi, umožnující průhlednost, avšak příliš velká datová velikost výsledných souborů.

BMP

• Jednoduchý formát pro Windows pracující bez komprese (zachovává kvalitu), avšak je náročný na úložný prostor a neumí průhlednost.

RAW

• Formát nijak neupravených digitálních dat z digitálního fotoaparátu, každý výrobce má svůj vlastní formát těchto dat.

Vektorové grafické formáty

AI, CDR, ZMF

• Profesionální firemní formáty vektorové grafiky programů Adobe Illustrator (formát AI), CorelDRAW (formát CDR), Zoner Callisto (formát ZMF),
• Umí vkládat rastrovou grafiku, avšak lze s nimi pracovat jen pomocí programů od dané firmy.

EPS

• Univerzální formát pro profesionální grafiku, který umí vkládat fonty, rastrové objekty a slouží především pro výměnu vektorových dat mezi profesionálními programy (viz výše).

WMF

• Vektorový formát pro Windows určený především pro jednoduchou grafiku (kliparty), avšak neumí vnořené rastrové objekty.

SVG

• otevřený formát vektorové grafiky, který je vhodný i pro webovou grafiku a pracují s ním volně šiřitelné vektorové editory (např. Inkspace).