Základní pojmy

Počítačová síť – spojení dvou a více počítačů pro vzájemné sdílení svých prostředků (soubory, zařízení).

Klient – běžná pracovní stanice zapojená v počítačové síti, může pouze využívat služeb poskytovaných v rámci počítačové sítě.

Server – speciální pracovní stanice zapojená v počítačové síti určená pro správu a řízení této počítačové sítě, poskytuje ostatním klientům síťové služby.

Paket – blok dat posílaný v počítačové síti (soubor se může skládat z několika paketů).

Protokol – standard (směrnice) podle kterého se přenášejí data v počítačových sítích.

Typy počítačových sítí podle vzájemného vztahu zapojených prvků

KLIENT – KLIENT

• všechny prvky zapojené v sítí jsou si rovny a mají stejná přístupová práva (anglicky: peer-to-peer, P2P).

KLIENT – SERVER

• minimálně jeden prvek je nadřazen všem a vyhrazen jen pro práci v síti (označen jako server) a poskytuje služby běžným "klientům".

Typy počítačových sítí podle velikosti

PAN (Personal Area Network) – osobní síť

• velikost: řádově několik metrů;
• příklad: propojení mobilních telefonů (Bluetooth), domácí bezdrátová WiFi síť.

LAN (Local Area Network) – lokální síť

• nejrozšířenější typ;
• velikost řádově desítky až stovky metrů, většinou v jedné či dvou budovách;
• příklad: školní síť, firemní síť.

MAN (Metropolitan Area Network) – metropolitní síť

• spojení několika lokálních síti se společným zájmem;
• velikost řádově několik kilometrů, velké množství budov;
• příklad: městská síť (školy, knihovny, divadla, muzea, galerie).

WAN (Wide Area Network) – rozlehlá síť

• sítě sloužící miliónům obyvatel, veřejné;
• velikost řádově stovky kilometrů až tisíce;
• příklad: Internet (někdy se označuje GAN – Global Area Network), sítě bankomatů, sítě telefonních operátorů;
• POZOR! Nezaměňovat s pojmem WLAN = Wireless LAN (bezdrátová lokální síť).

Možnosti identifikace

Každé zařízení zapojené v sítí je identifikováno pomocí tzv. IP adresy (IP = Internet Protocol). Pro lepší přístup a zapamatování se využívá ještě identifikace pomocí tzv. doménové adresy (např. www.seznam.cz). O správné přiřazení doménové adresy k IP adrese se stará služba DNS (Domain Name System).

IP adresa

• nelze si libovolně vymyslet, je nám přidělena (mezinárodní autorita, správce sítě)
• v rámci jedné sítě musí být jedinečná (nesmí se opakovat)
• existují dvě varianty: IPv4 a IPv6

IPv4

• IPv4 se skládá ze čtyř čísel oddělených tečkou
• každé číslo je v rozmezí od 0 do 255 (zabírá 1 bajt), celkem pak zabírá IP adresa 4 bajty (32 bitů)
• maximálně lze vytvořit asi 2³² adres, což je asi 4,3 miliardy možných adres (dnes již nedostačuje)

192.168.49.123

IPv6

• nový formát a velikost, skládá se osmi skupin po čtyřech hexadecimálních číslicích (0–9, A–F), které jsou odděleny dvojtečkou;
• každá skupina zabírá 16 bitů (2 bajty), celkem pak celá IP adresa zabírá 128 bitů (16 bajtů)
• maximálně lze vytvořit 2¹²⁸ adres, což je asi 3 × 10³⁸ možných adres (300 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000).
• přechod na tuto verzi je postupný (ne všechna síťová zařízení s ní umí pracovat).

2001:0718:1c01:0016:0214:22ff:fec9:0ca5

Veřejná IP adresa a privátní IP adresa

• pokud chcete, aby váš počítač byl v síti Internet „vidět“, musíte mít přidělenou od poskytovatele připojení (zaplacenou) tzv. veřejnou IP adresu
• s veřejnou IP adresou můžete provozovat síťové služby (webové stránky, poštovní servery, herní servery, tiskové servery, vzdálený přístup do PC, atd.)
• naopak s privátní (neveřejnou) IP adresou můžete tyto síťové služby pouze využívat

MAC adresa

• je jedinečný identifikátor síťového zařízení (na světě není jiného zařízení se stejnou MAC adresou)
• MAC adresa je určena výrobcem zařízení a nelze ji měnit
• má podobu šestice dvojciferných hexadecimálních čísel (0-9, A-F) oddělených pomlčkami nebo dvojtečkami
• nejčastěji se MAC adresa využívá pro zabezpečení bezdrátových sítí WiFi tak, že se určí které MAC adresy se mohou k síti připojit

01-23-45-67-89-AB nebo 01:23:45:67:89:AB