22. základní škola Plzeň, Na Dlouhých 49, příspěvková organizace
Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.
Projekt MŠMT ČR | EU PENÍZE ŠKOLÁM |
---|---|
Číslo projektu | CZ.1.07/1.4.00/21.2732 |
Název projektu školy | EU Peníze školám |
Klíčová aktivita III/2 | Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT |
Sada č. 1
Identifikátor DUM: VY_32_INOVACE_1ICT9roč_58
Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie
Vzdělávací obor: Informatika
Autor: Mgr. Ondřej Hajduch
Stručná anotace: Charakteristika škodlivého software (typy, chování, ochrana).
Klíčová slova: malware, virus, trojan, spam, rootkit, spyware, grayware, phishing, pharming, hoax
Metodické zhodnocení: Žáci charakterizují škodlivý software (typy, chování, ochrana)
Ověřeno: 17. 9. 2012 (IX.A)
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Ondřej Hajduch
Souhrnné označení pro program určený ke vniknutí a poškození počítačového systému či zneužití citlivých dat, pojem malware vychází z anglických malicious software (zákeřný software)
Označení pro program nebo soubor jehož činností není poškodit napadený počítačový systém, ale znepříjemnit práci uživateli počítačového systému.
Počítačový odborník, který svými znalostmi a dovednostmi dokáže obejít nebo narušit hardwarovou či softwarovou ochranu proti zneužití nebo poškození dat. Hacker tuto činnost však nevykonává pro nelegální činnost, ale jako prostředek k následnému zlepšení nabourané ochrany. Cracker je opak hackera, který svoji činností narušuje počítačový systém s cílem získat a zneužít počítačová data pro svůj prospěch nebo nelegální činnost (v médiích je však často označován jako hacker).
Šíří se tak, že uživatel spustí infikovaný program (např. stažený z internetu) se škodlivým kódem. Po spuštění napadá ostatní počítačová data a narušuje činnost počítačového systému. Nedokáže se však sám šířit na jiné zařízení (k tomu potřebuje jiný typ malwaru - počítačového červa)
Na rozdíl od viru nemá za "úkol" poškodit napadnutý systém, ale využít síťové prostředky zařízení k tomu, aby šířil dál jiné typy škodlivého malwaru (vše dělá automaticky, tudíž uživatel to nemusí ani vědět).
Funguje tak, že uživatel spustí infikovaný program s vědomím, že se jedná o užitečný program (dokonce může tento program určitou dobu fungovat neškodně, až po několikátém spuštění začne škodit). Chová se tedy obdobně jako počítačový červ s "tváří" neškodného softwaru.
Zákeřný program, který se snaží zamaskovat přítomnost (obelhat antimalwarovou ochranu) jiného malwaru např. viru, trojského koně či červa.
Škodlivý software, který útočníkovi nabízí možnost průniku do systému tzv. zadními vrátky (záměrná chyba v programu). Uživatel činnost backdooru vůbec nepozná. Metodu "zadních vrátek" používají i renomovaní vývojáři, i když to nebylo zatím prokázáno.
Sleduje uživatele při práci a získává citlivá data (navštívené stránky, otevřené soubory, hesla, stisknuté klávesy), která potom odesílá autorovi spywaru. Cílem spywaru je v "lepším" případě zjištění preferencí uživatele (navštívené stránky) a jejich následné marketingové využití (cílená reklama). V horším případě je poskytnutí citlivých dat pro nelegální činnost (hesla, atd.)
Většinou neškodný software, který však masivně otravuje "jen" reklamou ale i odkazy na stránky, ze kterých už lze stáhnout zákeřný software. Jako adware dnes funguje většina aplikací pro tablety a chytré telefony, kdy uživatel po zaplacení mírného poplatku je reklamy zbaven.
Úkolem je napadnout a zašifrovat veškerá data a poté po zaplacení výkupného tyto data opět dešifrovat.
Obr. 1: Podíl jednotlivých typů malwaru na celkovém počtu malwaru v roce 2011.